Výlety

Krajem žuly na Javořici – 2. díl

U studánky se tajně scházeli čeští bratři

Vrátíme se zpátky na širší cestu a pokračujeme po zelené značce. Po půl  kilometru  chůze odbočíme v pravém úhlu vpravo, po pár krocích zatočíme doleva a dorazíme na lesní silničku, která nás vede opět vlevo. Odbočíme doprava na kamenitou stezku a dojdeme  až na Javořici.

Nejvyšší vrchol Českomoravské vysočiny v nadmořské výšce 837 metrů nás přivítá jen zarostlým lesem.  Spatříme jen vysokou televizní věž v oploceném areálu, a tak se po značené cestě  obrátíme vpravo a pohodlně sestoupíme po asfaltové silničce ke studánce Páně.  V době protireformace se tady scházeli čeští bratři k tajným bohoslužbám. Jednoduchý stůl jim sloužil jako kamenný oltář a na něm stával vedle Kralické bible zlatý kalich. Když jednou protestanty při Svaté večeři Páně přepadlo ozbrojené vojsko, vhodil farář na útěku kalich do studánky a protestantský symbol už nikdo nespatřil.

Nemůžeme se nenapít výtečné vody  a pak už uhýbáme po zelené značce a sejdeme k okraji lesa, odkud se nám otevřou nádherné výhledy. Přijdeme k silničce na okraji osady Světlá . Nachází se přesně 695 metrů nad mořem a je nejvýše položenou obcí  Českomoravské vysočiny. Vznikla ve 14. století na široké mýtině, kam dopadalo hodně slunečního světla .  Po silnici vpravo bychom došli do Horního Pole, ale my raději  odbočíme vlevo  na louku a pěšinou dojdeme k rozcestí U lip, odkud volíme žlutou značku.

Je tady drsnější podnebí

Náš výlet se blíží do finále – pohodlně sestupujeme k městečku Studená.  Jak už název napovídá, je tu drsnější podnebí než v okolí.  Scházíme z kopce Tyršovou ulicí kolem rodinných domků a na rohu si nemůžeme nevšimnout renesančního loveckého zámku, postaveného v 16. století na místě původní tvrze. Od 19. století tu byly kanceláře správy velkostatku. Z nedaleké Telče sem ráda zajížděla hraběnka Podstatská, která se v okolních kopcích oddávala zimním sportům.  Dnes zde sídlí azykový dům Rybka. Branou vejdeme dovnitř a spatříme pivovar z 18. století,  ve kterém se dnes už pivo nevaří.  Objevíme tu však prodejnu, kde si koupíme třeboňský Regent.

Nepřehlédneme ani nejstarší stavbu v obci – gotický kostel svatého Prokopa.  Po požáru roku 1750 byl  barokně přestavěn a jeho dnešní podoba je z roku 1855. Vchod je bohužel uzamčen, a tak kostelík obdivujeme jen zvenčí.  Popojdeme na náměstí svatého Jana Nepomuckého,  které zdobí světcova socha z roku 1730.  V severozápadním rohu našim očím neunikne rodný dům spisovatelky Marie Barešové.  Do povědomí  čtenářů  vešla pod pseudonymem Vlasta Javořická, který si, jak jinak, zvolila podle nedalekého nejvyššího vrchu Českomoravské vysočiny. Studenským rodákem je i herec Jaroslav Moučka.

A protože jsme po náročném výletě pořádně unaveni, usedneme na lavičku u světcovy sochy a užíváme si  jedno z posledních letošních slunných odpolední.

Marie Barešová se narodila 25. března 1890 ve Studené. Literární pseudonym Javořická si zvolila podle nedalekého nejvyššího vrcholu Českomoravské vysočiny, jméno Vlasta znamenalo práci pro vlast. Roku 1911 se provdala za účetního  Satrapovy masny, o rok později se přestěhovali do Tišnova, ale po manželově neúspěšném pokusu založit si vlastní podnik se v roce 1916 vrátili zpět do Studené.

Psala romány, veršované pohádky a povídky, které za první republiky patřily mezi čtenáři na venkově k nejčtenějším.

Po podepsání Mnichovské dohody vyjádřila v osobním dopise Stalinovi zklamání, že Sovětský svaz Československu nepomohl. Za okupace byla proto její díla vydávána omezeně a po válce už vůbec ne (roku 1968 otiskla Naše rodina na pokračování její román Na faře). Rehabilitace se dočkala až po roce 1989, kdy vyšla ve velkých nákladech téměř všechna její díla.

Zajímavosti v okolí

Telč – náměstí s unikátními renesančními domy a podloubím, renesanční zámek,  Počátky – raně barokní  radnice ze 17. století a sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1717 vytvořené Františkem Bauqutem, rodný dům básníka Otokara Březiny

INFO NA CESTU

Doprava:

Vlakem: trať č. 227 Kostelec u Jihlavy-Telč a odtud autobusem do Mrákotína

Autobusem: možno využít dálkový spoj Brno-České Budějovice, přímá autobusová spojení též z Prahy a Jihlavy

Autem: po silnici č. 23

Ubytování

Privat Hýka, Mrákotín 11, tel. 728 510 707

Privat Vyhlídka, Světlá 17, tel. 602 576 460

Stravování

Restaurace Na Kovárně, Mrákotín 50, tel. 567 317 569

Hospoda U Šebestů, Tyršova 13, Studená, tel. 777 299 449

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *