Hodonín
Hodonín je krásné město, které láká turisty z celé České republiky za poznáním nejen města samotného, ale celého Jihomoravského kraje. V něm se totiž Hodonín nachází. Přesněji bychom ho hledali v okresu Hodonín. Leží na řece Moravě a pokud bychom jeli 50 kilometrů jihovýchodně od města, narazili bychom na známé, velké město Brno. Hodonín má skvělou polohu také proto, že leží téměř na hranici Moravy se Slovenskem. Hodonín k roku 2011 pamatuje více než 25 tisíc obyvatel.
Region Blansko, ve kterém se Hodonín nachází, nabízí turistům krásné prožití dovolené v kouzelné přírodě, která je pro tuto oblast naprosto typická. Hodonín původně nebyl městem, ale hradem. Hrad byl založen pravděpodobně Břetislavem I. a to už v 11. století. Poté hrad obnovila královna Konstancie v roce 1228. Nechala u něj vystavět město, které v současnosti nese název Hodonín. Hodonín patřil v historických dobách především šlechticům. V roce 1301 přijal Václav II. uherskou šlechtu, která přijela do těchto míst pro uherského krále, který byl nově zvolený. Po husitských válkách, které hrad a okolní městečko zpustošily, přešel Hodonín do rukou šlechty.
Roku 1742 byl Hodonín dobyt pruskou armádou. Významné je pro Hodonín také 18. století, kdy zde byla založena továrna na tabák. Hodonín nabízí nejen turistům skvělé zážitky. Ve svém nitru totiž ukrývá mnoho pamětihodností, na které je město patřičně hrdé. Mezi nejdůležitější pamětihodnosti patří například zámek z toku 1642, který byl po požáru v roce 1746 rozšířen. Nyní je to budova Masarykova muzea. Pokud jste příznivci umění, určitě nezapomeňte navštívit Dům umělců. Byl vystavěn v letech 1911 – 1913 a je sídlem Galerie výtvarného umění.
Další významné pamětihodnosti jsou například kaple sv.Kříže, pomník T.G.Masaryka na naměstí 17.listopadu nebo Židovský hřbitov, který se datuje do 17. století. Pokud toužíte poznat nejen město, ale také jeho okolí, vydejte se to Cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu. Tento tábor sloužil od srpna 1942 jako místo nucených koncentrací moravských Romů. Jednalo se o tábor, v kterém značně přesahovala kapacita lidí a životní podmínky samozřejmě nebyly o nic lpší. V táboře tehdy zahynulo 194 osob, z důvodů nemocí, hladomoru a velice špatných životních podmínek.
