Hrad  Frýdlant

Monumentální hrad s vysokou věží a zámek stojí na mohutném čedičovém ostrohu nad říčkou Smědou a patří k nejnavštěvovanějším památkám hradní architektury u nás. Jeho prohlídka je velmi rozsáhlá a zabere takřka dvě hodiny.

Přes Frýdlant vedly staré cesty do Žitavy a dál do Slezska, dnešního Německa již za římské doby. Hrad založili ve 13.stol. Ronovicové od kterých hrad v roce 1278 koupil Rudolf z Bíbrštejna. Bíbrštejnové se v době husických válek postavili proti kališníkům. Hrad nebyl nikdy dobyt. Odolal i nájezdům Jiřího z Poděbrad. V 18.století bylo přistaveno tzv.Kastelánské křídlo. Objekt byl již tehdy rozdělen na část hradní a část zámeckou. Hradní část sloužila hlavně k uložení sbírek zbraní, nábytku, obrazům a knihám a část zámecká sloužila jako ubytovací prostory.

Hostem byl i sám císař Josef II. V roce 1801 se stal Frýdlant prvním veřejnosti přístupným hradem v Evropě. V šedesátých letech19.stol. na staré pětiboké baště přibyla věžička se střílnami a cimbuřím. Na doporučení Františka Palackého zde Karel Jaromír Erben uspořádal zámecký archiv. Nejstarší částí hradu je 49 m vysoká věž Indica. Součástí hradu je i bohatě zdobená kaple. Na hradě je umístěna sbírka dýmek. K hradu přísluší zámecký park, založený koncem 18.století.

O jednom z majitelů, Bedřichu z Bibrštejna se traduje, že kdysi s ďáblem v kostkách prohrál svojí duši. Ďábel si to zčásti i odpracoval. S pomoci kouzelných vraníků mu rozoral skálu pod hradem. . Právě pod touto skalou za temných nocí, naříká duch zámecké paní. Když Bedřicha ukládali do rodinné hrobky ve frýdlantském kostele, byla prý rakev podezřele lehká. Jeho tělo se už v té době smažilo asi v pekle.

Příjezd k hradu je po silnici č.13 z Liberce, z centra města vpravo po silnici č.290 a poté vlevo po vedlejší komunikaci do kopce k hradu. Parkování je v těsné blízkosti objektu. Přístupný je v sezóně mimo pondělí.