Obecní dům v Praze
Praha je hlavním městem České republiky. Praha je perla architektonických skvostů, kterými proslula po celém světě. Nalezneme v ní mnoho architektonicky skvostných a unikátních budov. Praha je magickým místem pro oko každého architekta. Magičnost Prahy způsobuje nevídané propojení a prolínání nejrůznějších uměleckých směrů.
Jedním z nejkrásnější a nejpozoruhodnějších míst v Praze je Obecní dům. Obecní dům stojí hned vedle Prašné brány. Jedná se o unikátní spojení gotického stylu se stylem secesním. Obecní dům a Prašná brána, jsou staří přátelé držící se kolem ramen obloukem, který překlenuje celou Celetnou ulici, ale zároveň i celá staletí dějin od jejich vzniku. Toto místo se stalo významnou křižovatkou českých dějin.
Zmínky o obecním domě najdeme již ve 14. století. Tehdy se místo nejmenovalo Obecní dům, ale Králův dvůr. Králův dvůr vybudoval panovník Václav IV, jako rezidenci českých králů. Králův dvůr se tak stává významným sídlem českých panovníků. Kromě paláce zde byly i domy pro dvořany, lázně, lvinec a zahrada.
Po Václavu IV, využili Králův dvůr ještě Zikmud Lucemburský, Albrecht II Hasburský, Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad. Za vlády Vladislava Jagellonského ovšem začíná Králův dvůr upadat a sídlo králů se tak vrací na Pražský hrad. Po nástupu Hasburků na český trůn upadá sláva Králova dvora. Na více než stolet, zůstal tento dvůr zapomenut a chátral. Ovšem roku 1631 se začíná do Královského dvora navracet život.
Zchátralé sídlo zakoupil kardinál Arnošt Harrach a zřídil zde arcibiskupský seminář. V roce 1869 ovšem celý Králův dvůr postihne požár. Z původního sídla králů zbyly jen ohořelé trosky. Místo se po požáru zrekonstruovalo a bylo rozšířeno o kostel. Ovšem v průběhu 19. století sláva tohoto místa upadla.
Obecní dům v dnešní podobě stojí na počátku královské cesty. Na přelomu 19. a 20. století se Pražané rozhodnou vybudovat si společenské a kulturní centrum. Město se nakonec rozhodlo vybudovat Obecní dům na pozemku bývalého Králova dvora. Dosavadní areál včetně kostela sv. Vojtěcha byl srovnán se zemí. Začala stavba „Majáku české státnosti“, jak se hrdě někdy Obecnímu domu přezdívá.
Obecní dům Praha byl tedy vystavěn v letech 1905 – 1912 na základě vítězství v architektonické soutěži. Obecní dům byl postaven na základě návrhu A. Balšánka a O. Polívky. Obecní dům Praha vyzdobili nejvýznamnější čeští malíři. Na výzdobě Obecního domu se podíleli Mikoláš Aleš, Max Švabincký, František Ženíšek, Ladislav Šaloun, Karel Novák, Josef Václav Myslbek a mnoho dalších. Průčelí Obecního domu dominuje půlkruhová mozaika sestavená podle kresby Karla Špilara.
Interiér Obecního domu Praha se skládá z několika sálů. Jedná se o tyto sály: Smetanova síň, Grégrův sál, Sládkovského sál a Primátorský salónek. Nejvýznamnější je Smetanová síň, ve které se pořádají koncerty. Sál pojme až 1 200 posluchačů.
V přízemí Obecního domu Praha se nachází několik kaváren a restaurací. U hlavního vchodu se nachází informační středisko. Obecní dům Praha vstoupil dvakrát do historie československé státnosti. Poprvé se tak stalo v roce 1918, kdy zde byl založen Národní výbor, který připravil nezbytné kroky k získání samostatnosti pro Československo.
Podruhé vstupuje Obecní dům Praha do dějin československé historie v roce 1989. Mezi listopadem a prosincem 1989 proběhla v Obecním domě Praha první jednání mezi Občanským fórem a představiteli komunistické vlády. V čele Občanského fóra stál Václav Havel. Televizní záběry s jednání pronásledovaného disidenta s nejmocnějšími představiteli komunistického režimu obletěli celé Československo. Československo tehdy znovu získalo svobodu a Obecní dům Praha byl opět významnou kulisou historické změny.
Obecní dům Praha prošel významnou rekonstrukcí v letech 1994 – 1997. I dnes se v Obecním domě pořádají výstavy a kulturní akce. Secesní klenot České republiky stojí za to navštívit.
